Dostihy chrtů greyhoundů na dostihové dráze Praskačka Chrti Greyhoundi a Ferrari - zrozeni k rychlosti - Česká greyhound dostihová federace Greyhound Racing - vlajka České greyhound dostihové federace

Celý rozhovor Ing. Zdenka Grondola s redaktory Denik.cz


Podnikání v celních službách a s chrtí elegancí

 Ing. Zdenek Grondol, ročník 1952, je předsedou představenstva akciové společnosti Czech International, která se zabývá hlavně zastupováním právnických a fyzických osob v celním řízení, což se v dřívějšku nazývalo poskytování celních služeb. Je také předsedou představenstva akciové společnosti Greyhound Company, která svými investicemi do nemovitostí výrazně změnila horizont Prahy na 10. km dálnice D1 výstavbou logistického terminálu, celního úřadu a dvou čerpacích stanic.

Kromě toho je prezidentem České greyhound dostihové federace, která provozuje a popularizuje dostihy chrtů v ČR. V Praze žije od roku 2000.

 

Pane Grondole, hlavní náplní vašeho podnikání tvoří od roku 1991 celní služby. Platí to stále?

Platí, celním službám se věnujeme možná ještě více než předtím, protože firem, které se zabývaly tímto předmětem činnosti, jak v České republice tak v zahraničí, na trhu rapidně ubylo. Zůstaly jenom nejsilnější, které se této činnosti chtěly i nadále věnovat a dokázaly přežít rok 2004, kdy Česká republika vstoupila do Evropské unie.

 

Kolik poboček máte v Praze?

Dvě. Jednu v logistickém terminálu v Nupakách na 10. km dálnice D1  a druhou na letišti v Ruzyni.

 

Jaká jsou úskalí této činnosti v současnosti?

Především ubylo zákazníků a tržby klesly řekněme na pětinu úrovně minulých hospodářských výsledků.

 

Ale řekněme, že to jsou důsledky odstranění hranic v rámci EU. Odráží se na tomto vývoji i krize?

Ano. Frekvence odbavování a množství odbavovaných zásilek byly mnohonásobně vyšší než v současné době. Klesly zhruba o polovinu, což platí i pro zasilatelství, zejména pak pro kamionovou dopravu. Pokles je znatelný. Vývoj sledujeme úplně přesně podle vystavených celních prohlášení, intrastatu a uzavřených zasilatelských smluv. 

 

Lze to nějak ovlivnit?

Myslím že nelze, protože dovozy a vývozy u našich současných klientů stagnují. Pracujeme v oboru služeb čili sloužíme podnikatelům nebo firmám, které vyvážejí, dovážejí, předělávají, upravují nebo zušlechťují zboží v Česku či v zahraničí a potřebují vystavit celní dokumenty nebo zajistit celní dluh, případně spotřební daň, pokud se jedná o zboží, které podléhá spotřební dani. Těchto firem nepřibývá, ba naopak znatelně cítíme jejich úbytek.

 

Kudy by se měly podle vás ubírat snahy státu o zlepšení situace podnikatelské sféry?

Dobré je vše, co podpoří konjunkturu. Je v našem zájmu, aby podniky vyvážely a dovážely co nejvíce. Specificky bych ovšem zmínil soudnictví, které přímo volá po zrychlení rozhodování a vymahatelnosti rozhodnutí. V našem podnikání jde o rychlost a vymahatelnost finančních částek, které u celních úřadů  skládáme předem za naše klienty a nebo se zaručujeme celnímu úřadu za firmy v dobré víře, že firma své závazky vůči státu uhradí.   

Zastupujeme tisíce klientů, t.j. firem různé právní formy v České republice i v zahraničí a častěji se stává že klient své závazky neuhradí, nezaplatí clo, a příslušné daně, včetně daně spotřební. V takových případech hradíme jeho dluhy my, jako ručitelé. Vedeme spoustu správních, exekučních a soudních řízení, kde se snažíme na klientech vymoci své vlastní zdroje. Veškerá řízení jsou z různých důvodů zdlouhavá a samozřejmě nebaví nás vést spory a domáhat se svých práv mnohdy až deset let. 

 

Můžete přiblížit příčiny sporů, které vedete?

Při zastupování v celním řízení – i když je s klientem vzájemná smlouva dobře uzavřená – je to hra vabank, vždy tu existuje obrovské  riziko. Klient se sice zaručí, že své závazky vyrovná, ale nakonec se tak z různých důvodů  ne vždy stane. Například druhotná platební neschopnost klienta, nebo někdy i prvotní úmysl poškodit ručitele. Pak přicházejí problémy dlužníků - konkurzy, exekutoři. Aktivně se domáháme dlužných částek či alikvotních podílů, kde něco z majetku dlužníka ještě zbylo. V současné době je situace čím dál tím horší.  Proti takovým rizikům jsme pojištěni, ale platíme vysoké pojistné. 

 

Vlastníte jednu společnost na Slovensku a máte už tedy i zkušenosti se zavedením eura. V této souvislosti – jaký je váš názor na zavedení eura v Česku?

Jsem předsedou představenstva firmy Slovak Intercargo a také třetinovým vlastníkem. Když mi po prvé přišly ekonomické výkazy ze Slovenska, tak jsem se v nich vůbec neorientoval a telefonoval jsem manažerům, co se děje, že tak klesly tržby. Neuvědomil jsem si, že tam je už euro a že v této měně jsou už také všechny ekonomické výkazy. Takže přepočítávání nám trochu zkomplikovalo život a myslet v eurech jsem se ještě nenaučil. Pokud jde o naše podnikání, odhaduji, že po zavedení eura v ČR by se pro nás ekonomicky nic nezměnilo. Mám na mysli celní služby. V obecné rovině jsem přesvědčen, že termín zavedení eura by měl být stanoven co nejdříve.

 

Vaše firma je i častým sponzorem různých akcií. V jaké oblasti?

Všechny naše firmy "holdingu CZECH", kam spadá i slovenská firma,  sponzorují a jsou přátelské k potřebným, i když jsme se do soutěže TOP Filantrop nepřihlásili. Sponzorujeme výtvarné umění,  populární hudbu, dostihový sport chrtů  i  ústav handikapovaných dětí.  Mou kancelář zdobí vydražené obrazy různých umělců, kdy výtěžek z dražeb šel na dobročinné účely. Jedním z účelů např. byla podpora pozůstalých z požáru newyorských dvojčat. Dále mohu uvést multimediální projekty Olza a Vichry nebo pražskou galerii Miro, se kterou spolupracujeme už dlouhodobě. Tato galerie organizuje každoročně maratón - běh za uměním Miroton. Je to specifická akce, kdy účastníci běží Petřínem v tričkách s logy našich firem a zejména s greyhoundem na hrudi. Greyhound je spojovacím článkem podpory umění a dostihového sportu, protože  dle mého soudu jsou chrti greyhoundi umělecká díla přírody. 

 

Před krátkým časem jste se pustili do realizace zajímavého podnikatelského záměru, stadionu v Praze 5 u Plzeňské ulice, jehož součástí bude i chrtí dostihová dráha. V jakém stadiu se projekt nachází?

Bylo vydáno stavební povolení a už také stavíme, i když práce nejsou zatím příliš vidět. V současnosti pracujeme na inženýrských sítích a samotnou stavbu zahájíme asi v příštím měsíci. Nevím ještě, kdo se stane dodavatelem této stavby, protože výběrové řízení se uskuteční koncem srpna. 

 

Kdy předpokládáte otevření stadionu?

Stavbu zamýšlíme kolaudovat v září příštího roku.

 

Co všechno tam návštěvníci  najdou?

Především tam budou sportoviště pro mládež. Dvě fotbalová hřiště, dráha pro milovníky kolečkových bruslí, běžecký ovál a a kromě toho ještě závodní dráha pro chrty.

 

Pracujete na tomto záměru společně s Prahou 5 anebo jaké jsou vlastně podmínky stavby?

Podmínky stanovil magistrát hlavního města Prahy, ale stanoviska ovlivňovala zejména Praha 5, protože stavíme na jejím území. Stavebním jádrem projektu je poměrně velká budova, která bude obsahovat venkovní krytou tribunu a vnitřní klimatizované restaurace s výhledem na sportoviště.
Jedna z restaurací bude určena pro celodenní stravování sportovců a diváků, mimo akce pak bude sloužit i motoristům cestujícím po Plzeňské ulici. Nechybějí zde i dvě patra podzemních garáží se 170 parkovacími místy. Nebudujeme tedy malé hřiště, ale řádný sportovní stadion pro široké využití.

 

A investiční náklady?

Předpokládáme, že se budou pohybovat okolo čtvrt miliardy korun.

 

Nebojíte se o návratnost?

Myslím, že návratnost vložených investic bude malá a jistě dlouhodobá. Když jsme se jednou do toho projektu pustili, tak jej musíme dokončit.
V případě, že by náš záměr nebyl rentabilní, budeme hledat dalšího investora, který by rentabilitu pozitivně ovlivnil. Zájem o tuto investici projevily již nyní společnosti ze zahraničí.  

 

Předpokládám, že ani tak se nevyhnete bankovním úvěrům.   

Bankovní úvěry neradi čerpáme. Chceme stavět z vlastních disponibilních zdrojů. 

 

Proč? Nepotřebujete úvěr anebo se obáváte zpřísněných podmínek poskytování?

Banky nám poskytují úvěry rády, protože jsme jejími dobrými  klienty a vždy jsme jimi byli. Bankovní manageři kolem nás krouží, aby nám půjčky na výstavbu poskytli. Při dnešních úrokových sazbách jsou to dobré nabídky, ale chtěli bychom si vystačit s vlastním kapitálem. 

 

Myslíte si, že chrtí dráha bude dostatečně využita, tedy že pražská veřejnost bude zvědavá na závody?

O využití sportovního komplexu, tedy i o využití chrtí dráhy, se neobávám. V okolí bydlí zhruba 100 000 až 200 000 lidí,  stadion je obklopen obytními čtvrtěmi, vilovou zástavbou, golfovým hřištěm, turistickým campingem, snad projekt vyjde. Ale jisté je, že v našem záměru je i kus podnikatelského rizika. Na druhé straně budujeme něco nového, co tu ještě není.  

 

Počítáte se zájmem podnikatelů?

Ano, počítáme. Nyní však se budu vyjadřovat z pozice prezidenta České greyhound dostihové federace, nikoli z pozice investora.  

Už nyní máme spoustu poptávek, abychom pro konkrétní podnik zorganizovali firemní sportovní dny doplněné o dostihy chrtů. Mnozí již znají úroveň našich akcí na dostihové dráze v Praskačce u Hradce Králové. Spolupracujeme s umělci, textaři, malíři, fotografy, kteří se našich akcí zúčastňují. Naše akce jsou kombinací dostihů a uměleckých produkcí. V tomto podání se tedy o zájem nebojíme.

 

Myslíte i na turisty?

Další část klientely budou patrně tvořit cestovní kanceláře, které sem dovážejí návštěvníky z Irska a Velké Británie. Turisté ze zemí ostrovní Evropy jsou na dostihy zvyklí, je to v jejich zemích tradiční sport. Již teď se občas stane, že nám volá ta či ona cestovní kancelář, že její klienti se chtějí na naše sportoviště do Prahy podívat. Plete je naše přesvědčivá animace sportoviště na našich webových stránkách, neboť v animaci vypadá stadion jako skutečný, takže k nám chtějí přijít a žádají o rezervaci míst v restauraci pro 40, 50 hostů, což je počet zhruba jednoho zájezdového autobusu.

 

Udělují se při dostizích v ČR i nějaké ceny? Funguje sázení?

Ale ano, i když s Velkou Británií, Irskem, Austrálií a Amerikou se to nedá porovnat, protože chrtů je zde málo. Tam se chovají tisíce a tisíce chrtů, až pak vzniká  problém s jejich nadbytečností, kdežto u nás je jich podstav. Takže tuto zemi asi nedohoníme. Ceny jsou věcné i finanční, avšak finanční výše je spíše symbolická. V Česku se neběhá a nikdy nebude běhat o miliony - kdo by je taky dával? Pokud jde o sázení na dostihy v Česku, to zatím nefunguje. Avšak zájem o sázení, tak jako na jakýkoli jiný sport, tu je.

 

Jak vidíte svoji podnikatelskou budoucnost?

V celních službách je možnost naší případné expanze minimální. Snažíme získávat stále nové a nové klienty, zúčastňujene se výběrových řízení u nadnárodních společností, například na dovozy ucelených technologiických zařízení pro české podniky. Na druhé straně nelze ani předpokládat příchod nových firem do této branže, takže vycházím z toho, že si udržíme dosavadní postavení. V každém případě se však já i lidé kolem mimořádně těšíme na nové úkoly v souvislosti se sportovním areálem v Praze 5.

 

Děkujeme za rozhovor
 

Dostihy chrtů greyhoundů na dostihové dráze Praskačka

   © Česká Greyhound Dostihová Federace ©  www.cgdf.cz  CGDF / CGRF  member of World Greyhound Racing Federation 

Chrtí dostihy České greyhound dostihové federace