Firs Solo Racing 2007
– první oficiální měřený trénink dostihové sezóny ČGDF
sponzoruje věcnými dary 

paní Ing. Věra Babincová
– inženýr věd genetických, historička greyhoundů, rozhodčí ČGDF
takto: 

Všichni zúčastnění greyhoundi (včetně veteránů a štěňat, které majitel přiveze s sebou)  obdrží jako dárek
luxusní greyhoundí masážní ručníky,

 

aby si mohli
-         masírovat svalstvo při závodech,
-         na výstavě si nablýskali svoji krásnou srst.
-         U již nezávodních kolegů na utření zbytků dobré krmi,
-         pro puppíci ať si zvykají na masáže (nebo majiteli na obklad).

Inspirací byl obraz uveřejněný kolem roku 1500 Gastonem Phoebusem, který byl součástí knihy
Book of the Hund, v části věnované veterinářství:

 

Detail from Veterinarians Treating Dogs (c.1500), Gaston Phoebus, Book of the Hunt
Veterinarians treating various illnesses and diseases of dogs.

Greyhounds (c.1500) Gaston Phoebus, Book of the Hunt Pierpont Morgan
Library M.1044, f.31v
 

Dále historik Ing. Věra Babincová uvádí:
Zmínky o nemocech a léčení psů se objevovaly sporadicky ve spisech, zasvěcených lovecké vášni šlechty. Nejznámější z nich, nazvaný „Kniha o lovu“ (Le Livre de Chasse) napsal v letech 138\1388 francouzský vévoda Gaston II. Phoebus z Foix (1331-1391), žijící na svém jihofrancouzském panství na úpatí Pyrenejí v druhé polovině 14. století.l Patřil k věrným vazalům francouzských králů Karla V. a Karla VI.l, kteří bojovali s anglickými panovníky z dynastie Plantagenetů o vládu ve Francii. Proslul jako organizátor velkolepých lovů za účasti vlastní smečky, čítající neuvěřitelných 1600 hlav. Jeho spis patří k nejkrásnějším středověký iluminovaným rukopisům. Dodnes se uchovává ve 44 rukopisných kopiích, které jsou vybaveny barevnými ilustracemi s převážně loveckými výjevy. Tiskem byla Kniha o lovu poprvé vydána roku 1507.  

Počátky zvýšeného zájmu o chov a léčení psů klademe do doby, kdy se v Evropě utváří feudální šlechtický stav Se svým osobitým životním stylem. V tomto životním stylu, v němž hrál významnou úlohu lov, zaujal privilegované postavení ušlechtilý lovecký pes. Angličtí králové, kteří v 11. a 12. století přidělili na britských ostrovech vazalům rozsáhlé plochy neobdělávané půdy, vytvořili základní předpoklady pro pravidelné organizování lovů za účasti ušlechtilých psů, zejména chrtů. Právo lovit se vztahovalo pouze na představitele šlechty a výlučné postavení získali z právního hlediska i šlechtičtí lovečtí psi. Ti byli na rozdíl od obyčejných psů, patřících poddaným, diametrálně odlišně ceněni. Již v zákonech Viléma Dobyvatele z r. 1066 byla cena chrta vyšší než cena nevolníka a usmrcení ušlechtilého loveckého psa bylo kvalifikováno jako vražda a trestalo se smrtí.