Proč jsme připravovali oslavnou hymnu vítězným chrtům až v dalekých předalekých ostrovních zemích?

Inu proto, že je tam nádherně i nádherně teplo a všichni jsou tam usměvaví a milí. Nádherné melodie musí vznikat v nádherném prostředí - jak jinak.  Krása a hřejivost prostředí se v melodiích písně promítá.

Pracovalo se zde skvěle. Hýčkali nás od našeho příletu po celou dobu až do našeho odletu.  

Vychlazené šampaňské v klimatizovaném salonku na letišti přišlo vhod, (je 40 stupnů Celsia ve stínu s 80% vlhkostí) usměvavý  livrejovaný řidič nám pomohl se zavazadly a odváží nás na místo určení.

Tak tady někde to bude....Pak opět osvěžení v podobě exotického koktejlu - skvěle doplňovalo vánoční stromeček.

Pak výhled vlevo, výhled vpřed a výhled vpravo....

Pak relaxace po dlouhé cestě v nedalekém exotickém SPA. Zvolili jsme relaxační program  „Grand Royal Lomi-Lomi“

Výběr vonných tyčinek, svíček,  bylinek, vzácného koření, vzácných ingrediencí, vonných olejů,  jsme nechali na usměvavých exotických odbornicích z Bali a Srí Lanky.  Celé tři hodiny (!) se každému z nás věnovaly, všemožně nás rozmazlovaly a jejich tisíciletími osvědčené tradiční umění nás naladilo do správné nálady nutné k tvorbě oslavné písně pro chrty.  Pak exotický čajíček ze zázvoru, exoticky nakrájené ovoce – to vše pojídali jsme v exotickém prostředí s exotickým výhledem. Pak další hodina, která  „padla“ na manikúru a další na pedikúru – a pak jsme se už jen „vznášeli“. A o to šlo. 

No a také jsme se od „domorodců“ dověděli o nepříliš zde známém a tajemném tvoru s názvem  – GREY.

Naše „křídla“ ještě o něco povyrostla.

No, a pak to konečně vypuklo...Dětský sbor pěl andělskými hlásky, děvčata se stále usmívala a ty dívky, které nezpívaly, nosily ostatním občerstvení.  I šampaňské bylo, a pravé – to náš prezident CGDF velmi, velmi rád.

Ostatně – to už dávno jeho „greyhoundí soukmenovci z Praskačky“ vědí. Chvála, že to správně odhadli i zde.  Opravdově šťastného a spokojeného jej zde při celé té kráse vůkol bylo možno vidět.

Dětský sbor šel spát a nastoupili – zkušení muzikanti...

A to náš „leader“ vpravdě zavýskal, když prvně „saxík“ spatřil. Pravá japonská Yamaha to byla a navíc – pozlacená!!! No to bude zvuk!  

Nevíme, zda vědomo, že náš pan prezident ČGDF zkušenosti mnohé v tomto ohledu má a kdysi dávno, předávno, v  „minulém životě“, jak říká, se saxofonem v kapele na koncertech i ve studiích hrál a i jiné dechové nástroje obdivoval a pokoušel. A moc dobře. Věřili byste tomu, že tohoto pána, který pouze  „tvrdým byznysmenem „  zdá se být,  dokonce i na „vinylovém elpíčku“ československého OPUSU slyšeti je možno?

Inu, možno říci, že posledním vpravdě renesančním člověkem byl proslulý Leonardo da Vinci, o němž vědomo, že vynikajícím vynálezcem věd technických byl a zároveň  geniálním umělcem proslulým se stal,  ale že i náš pan prezident ČGDF taktéž oběmi hemisférami svého mozku mistrně dle potřeby a chuti nakládá. (poznámka: umělci prý používají převážně levou část mozku, technicky nadaní lidé pak převážně pravou část mozku).

Jak inženýrem skvělým, tak umělcem respektovaným a i dokonce ....s citem ke kráse chrtů vybaven je náš prezident ČGDF. Na co „sáhne“, to se mu daří.  A takoví lidé se rodí, jak známo, velmi, velmi poskrovnu.... 

Radost, radost a zase radost – ze všech a všeho kolem – vždyť to vidíte sami, popisovat je zbytečné.

A že byli všichni v bílém, jako ten sněhulák, vyfotili se i „sněhulákové fotky“.  

A druhý den ...po práci legraci a relaxaci.  A pak  opět dobré jídlo a dobré pití.

A zítra ....nás čeká pátrání po tajemném Greyovi.  Musíme být odpočatí!

- sepsáno dle podkladů – jméno autora v redakci -