A už je to tady!
Moderátor
představuje jednotlivé závodníky zmíněného již „hvězdného obsazení“
běhu. Samá esa – odhad výsledku těžký.
Za zvuku jemně nabuzující hudby následují závodčí s chrty startéra do
startovního prostoru.
V prostoru diváckém – se napětím téměř nedýchalo.
.
Moderátor
dostihů a zároveň dostihový manager – „prosvištěl“ na své další
pracoviště – k obsluze plenty. Tuto funkci navíc si dobrovolně vybral,
neboť byl na posledním tréninku vyhlášen paní Evou Kučerovou –
„nejlepším plentařem všech dob“.
Tato funkce se mu moc zalíbila, neboť prý vidí také to, co ostatní
příliš vidět nemohou a od té doby ví o jednotlivých startujících psech
mnohem víc.
.
„Startér mávl a na trať vylétl zajíc“
– zpívá se ve známé písničce o dostizích.
„A všichni z boxů po něm už jdou – hej“
– pokračuje
text této písně.
- A šli.
Jak se komu podařilo vyběhnout, jak se komu podařilo vykličkovat, jak se
komu podařilo akcelerovat.
Průběh i výsledek již znáte z úvodní části reportáže.
Fotografové také „dostihovali“, a to z pozice na pozici, aby očekávaný
běh chrtů byl řádně dokumentován, dokonce fungovali v jakési vzájemné
„v záloze“ – jeden jistil druhého.
.
Po doběhu nastalo
rozrušení veliké. Napětí z očekávání povolilo a své dojmy sděloval každý
každému. Neustále se přítomní vraceli znovu a znovu k jednotlivým fázím
dostihu greyhoundů a neustále si osvědčovali, že neuvěřitelně chvíle se
jim opravdu nezdály.
.
Pan Grondol opět
„prosvištěl“ od plenty k moderátorskému místu, ale cestou, jak možno na
fotografiích níže vidět, nemohli se dva minout, aby si nejdřív svůj
zážitek vzájemně nesdělili.
.
V dekorovacím prostoru se stal z plentaře opět
moderátor, a dostihový manager, a také zástupce vlastníka jednoho
z běžících chrtů.
Když přišel ke skupince vlastníků chrtů v dekorovacím prostoru,
s obdivem pochválil Druppíka Co Co.
Vyslovil, že je vidět, že jde o „profíka“ a že je Druppík zároveň také
„liška podšitá“.
Má své „fígle“ a přitom běží „čistě“ – kdo jej tuto fintu naučil?
Obdivem a superlativy k Druppíkovi nešetřil a jeho majiteli ruku podal.
.
Jeden z fotografů byl poněkud zmaten, když měl
dosud za to, že dle dosud znějících slov pana Grondola závod vlastně
Druppík vyhrál, neboť při své práci zaujat je zcela technickou přípravou
a pracovním nasazením, takže vlastní závod ani nevidí, pořadí vítězů
pak neznaje.
Ale protože skupina přítomných stále a stále zážitky své si sdělovala,
postupně shledal,
že dnes tomu jinak, než obvykle – že neporazitelný dosud Druppík asi
první nebude.
.
Protože mnoho
majitelů chrtů personifikuje úspěchy svého chrta, přijímá jeho úspěchy
jako své vlastní - jako kdyby na dráze dostihoval on sám - je taková
chvíle vždy „o tom“, jestli někdo své více či méně valné či nevalné
životní úspěchy kompenzuje prostřednictvím svého psa, kdy má jít
především o vybití energie psa a pokud možno – bezpečně.
V naší „branži“ můžete běžně zaslechnout větu, např: „ona se má, on
jí udělal už dvě Evropy“.Čti správně - pes „udělal“ majitelce
tituly - JÍ, ne
SOBĚ!
.
Pan
Grondol, a nejen tímto, dokázal, že pokud někdo vítězství psa takto
vnímá,
tak potom jej - se to naprosto netýká.
.
Pan Želinský,
jsa druhým zástupcem vlastníka vítězného psa, přítomným sdělil, že
legenda jménem Co Co - byla, je a zůstane.
Že jednak mohlo jít o pouhou náhodu, která se již nezopakuje a jednak
legenda legendou zůstane, i kdyby nastoupili mladší a výkonnější.
Asi stejně, jako když pěvecká hvězda, např. Vondráčková, které už šlapou
na paty nějaké Langnerové, apod., legendou navždy zůstane.
.
Pan Grondol dodal, že jak tak Druppíka a Dorotku
zná a odhaduje, jen tak to nenechají a máme se zase na co těšit
napříště.
.
Chvíle to byla hezká a
„silná“.
